Heslem letošního roku je DigitaLES. Je o tom, že i v lesních školkách s dětmi rozvíjíme digitální kompetence. Jak to děláme? Analogově. Všema deseti. Dnešní děti vyrůstají ve světě plném obrazovek. Pokud se v něm mají jednou zdravě a bezpečně orientovat, potřebují nejdřív něco jiného než další displej. Potřebují prožitek, pohyb, hru a blízké bezpečné vztahy.

Přečtěte si článek o tom, z čeho vyrůstají digitální kompetence u dětí v elementárním/raném věku. Najdete v něm pohledy odborníků i ohlédnutí za tím, jak letošní ročník Mezinárodního dne lesních školek oslavili pedagogové a děti ve školkách a co přinesl dobrého.

DigitaLES: Digitální kompetence nevznikají před obrazovkou

Lesní školky dlouhodobě ukazují, jak základy digitální gramotnosti vznikají z přímé zkušenosti s reálným světem. V situacích, kdy dítě zkoumá, porovnává, plánuje, řeší problém, komunikuje, spolupracuje a tvoří. Právě to jsou stavební kameny budoucí práce s technologiemi. Pokud děti nemají zažitou zkušenost a jejich pozornost je sycená více z obrazovek než z reálného světa, mohou mít potíže se seberegulací, komunikací, odolností. Řada digitálního obsahu je pro děti vyloženě nevhodná až škodlivá. Cíleně vytváří závislost, omezuje představivost, vede k nezdravě sedavému způsobu života.

Dobré základy informatického a algoritmického myšlení vznikají v pravidelném rytmu dne, v opakování postupů se zapojením celého těla a ve zkušenosti s reálnými lidmi a okolním světem. Technologie do tohoto procesu patří, ale až později. Ve chvíli, kdy mají děti z čeho vycházet.

Předsedkyně asociace Elementy, Tereza Valkounová k tomu říká:
„Nejsme proti rozvoji digitálních kompetencí. Jsme si vědomi toho, že rodič a učitel působí nevyhnutelně jako vzor pro jednání dětí. A málokdo z nás dnes nemá digitální stroje v ruce denně. Děti tedy už samotnou nápodobou rozvíjejí digitální kompetence a je na nás, jak to bude vypadat.“

DigitaLES není o odmítání technologií. Je o tom, jak je dětem představit bezpečně a v souladu s jejich vývojem.

Symbol letošního ročníku: ruce

Letošní oslavy spojil symbol rukou . Ruce od barev, od hlíny. Ruce, které tvoří, vyrábějí, hrají si. Ruce, které zkoumají svět. Ruce, které se drží za ruce.

Je to připomínka, že opravdu záleží na tom, čeho se dětské ruce dotýkají. Zda chladného plochého displeje… nebo živé přírody.

Jak řekl Rudolf Hettich na loňské Letní škole pro pedagogy z lesních mateřských škol:

„Dítě, které si hraje v přírodě, se dotýká života.“

Právě tento motiv se propsal i do letošních oslav. Školky napříč republikou zaplavily sociální sítě fotografiemi dětských rukou – rukou v hlíně, na kůře stromů, ve vodě, v trávě, při tvorbě. Jednoduché obrazy, které ukázaly podstatu vzdělávání venku.

Revize RVP PV: dítě v centru, učitel jako průvodce

Téma DigitaLES přirozeně navazuje na cíle revize RVP PV. Dokument zdůrazňuje, že vzdělávání má být skutečně přínosné pro každé dítě, respektovat jeho jedinečnost a být vedeno učitelem, který je průvodcem na jeho cestě za poznáním.

Digitální kompetence jsou do RVP PV zařazeny mimo jiné proto, aby školy dokázaly předcházet škodlivým dopadům technologií. A právě zde má přírodní pedagogika silné a dlouhodobě ověřené odpovědi.

Nejdříve analogově, teprve potom digitálně

Poznatky z knihy Analog vor Digital (Brigitte Pemberger a kol.) upozorňují na rizika, která digitální prostředí přináší zejména malým dětem:

• Systém odměn (body, srdíčka, výhry) vytváří návykové chování.
• Sociální sítě pracují na stejném principu — a jsou pro malé děti nevhodné.
• Pozornost dítěte je ve vztahu člověk–stroj jednostranně zatěžována (přetížený zrak, chybějící pohyb, minimum čichových a hmatových podnětů).
• Výkonové zaměření her zvyšuje hladinu adrenalinu a může vést k chronickému stresu.
• Nedostatek volné hry oslabuje schopnost vytvářet vnitřní obrazy, které jsou klíčové pro autonomii, sebereflexi a zdravý psychický vývoj.
• Riziko závislosti roste s věkem prvního kontaktu a frekvencí používání technologií.

Jak říká dr. Bert te Wildt:
„Víme, že čím dříve se dítě setká s prostředkem způsobujícím závislost a čím častěji jej používá, tím větší je riziko, že se stane závislým a hlavně, že to způsobuje narušení jeho vývoje.“

Zásadní je také schopnost rozlišovat realitu a fikci. Bez dostatečné zkušenosti s reálným světem může dítě ztrácet kontakt s tím, co je skutečné.

Co pomáhá? Hranice, vztahy a skutečné zážitky

Z výzkumů i praxe lesních školek vyplývá několik základních principů:

• Nenahrazovat vztah člověk–člověk vztahem člověk–stroj.
• Nastavovat jasné a laskavé hranice.
• Dopřát dětem dostatek volné hry.
• Podporovat spolupráci, trpělivost a otevřenou komunikaci.
• Vycházet z potřeb dítěte, ne z tlaku na výkon.

Tereza Valkounová k tomu říká:
„Naším prvotním východiskem jsou základní potřeby malých dětí, ať už je to potřeba bezpečí, pohybu, emočního přijetí nebo poznání.“

A dodává:
„Digitální technologie s sebou nesou riziko škodlivého vlivu. Prevence těchto dopadů je jedním z důvodů, proč jsou digitální kompetence nově v RVP PV. Je naší profesní povinností děti před škodlivými vlivy chránit. Volíme proto takový způsob rozvoje digitálních kompetencí, který považujeme za bezpečný. Pro zjednodušení tomu říkáme analogový přístup.“ 

Mezinárodní den lesních školek: oslava skutečného dětství

Každý rok se k Mezinárodnímu dni lesních školek připojují stovky organizací po celém světě. Letošní téma DigitaLES vybízí k jednoduchému zastavení: Připomenout si, že zdravý digitální start začíná v analogovém světě — v přírodě a v bezpečných vztazích.

DigitaLES jako pozvánka k dialogu

Oslava Mezinárodního dne lesních školek není o tom, zda technologie ano, nebo ne. Je o tom, jak.

• Jak dětem technologie představujeme.
• Jak o nich mluvíme.
• Jak je sami používáme.

A jak chráníme to nejcennější — děti, jejich vývoj, pozornost, vztahy a schopnost být plně přítomné v reálném světě.

Děkujeme všem školkám, které se k Mezinárodnímu dni lesních školek připojily. Díky vám jsme zaplavili sociální sítě rukama, které se dotýkají skutečného světa. Díky vám se otevírá dialog, který inspiruje.

Ukázali jste, že DigitaLES není jen téma, ale skutečná praxe – a že v lesních školkách vzniká vzdělávání pro budoucnost.