Naše zástupkyně Tereza Valkounová byla pozvána do polského Senátu ve Varšavě. Důvod? Sdílet české zkušenosti s legislativním ukotvením lesních mateřských škol, jejich financováním a právem dětí na přírodu.

Asociace Elementy (dříve Asociace lesních MŠ) prosadila lesní školky do české legislativy už před deseti lety. Cesta k dnešnímu stavu nebyla jednoduchá. Vše začalo u odborné Pracovní skupiny pro kontakt dětí s přírodou při Ministerstvu životního prostředí. Ta iniciovala pilotní ověřování programu lesní třídy v MŠ Semínko, které ukázalo nadprůměrně pozitivní výsledky ve vzdělávání dětí. Následoval téměř tříletý boj za záchranu lesních klubů, které tehdy existenčně ohrozil zákon o dětských skupinách. Vysvobození přinesl rok 2016, kdy byla oficiální definice lesní mateřské školy úspěšně zakotvena přímo do školského zákona. Trvalo dalších šest let, než se podařilo uvést veškeré navazující hygienické a stavební předpisy do souladu s reálnou praxí. Dnes již u nás vše skvěle funguje. Lesní MŠ pravidelně a úspěšně procházejí kontrolami České školní inspekce a mají veškerá povolení od krajských hygienických stanic i dalších orgánů. Díky patnáctileté práci asociace Elementy jsou dnes lesní školky plnohodnotnou a žádanou formou předškolního vzdělávání. Česká republika se tak může pyšnit unikátní právní úpravou, která se stává vzorem pro další země, které ji potřebují.

Absurdní realita v Polsku: Platba za prázdné budovy

Na zasedání výboru pro vzdělávání, kterého se zúčastnili polští senátoři i zástupci tamního Ministerstva školství, představili členové polské asociace lesních MŠ (OSPL) report ze 70 aktuálně fungujících školek. Ty v současnosti usilují o legislativní uznání a osvobození od požadavků, které pro ně nedávají smysl.
Polské školky totiž narážejí na podobný problém, jaký jsme řešili v Česku – na povinnost mít zděnou budovu. Program lesních školek přitom probíhá celoročně venku a zázemí u lesa vyžaduje jen velmi jednoduché vybavení. V Polsku situaci aktuálně řeší tak, že si školky pronajímají prostory odpovídající zákonu, ale reálně v nich s dětmi vůbec nepobývají. „Nechceme platit tyto zcela zbytečné náklady. A nechceme vytvářet pokřivenou realitu,“ uvedla Agnieszka Kuźba, předsedkyně OSPL. Přítomní polští zákonodárci tuto nesrovnalost vnímají a v zemi tak svítá naděje na potřebnou změnu.

Vědecké důkazy: Příroda jako nejlepší prevence

Na zasedání vystoupila řada předních odborníků, kteří přinesli jasná vědecká fakta o pozitivním vlivu přírody na zdraví dětí:

• Prof. Wojciech Feleszko (pediatr): Představil tvrdé vědecké důkazy o tom, jak pobyt v přírodě buduje fyzickou imunitu.
• Prof. Wojciech Glac (neurobiolog): Odhalil klíčový vliv přírody na zdravý vývoj mladého mozku.
• Prof. Sławomir Murawiec (psychiatr): Prezentoval výsledky výzkumu prokazujícího léčebný vliv přírody na duševní zdraví dětí. Zároveň varoval před křehkostí psychiky současných dospívajících a apeloval na včasnou prevenci, kterou mohou přinést právě instituce jako lesní MŠ.
• Prof. Piotr Skubała (autor kurikula pro základní vzdělávání): Připomněl globální rozměr našeho vztahu k planetě.

Na jednání vystoupila také Kamila Regner-Biegańské, která jménem zmocněnkyně pro práva dětí Moniky Horny-Cieślak popsala komplikovanou právní situaci polských předškoláků. Zdůraznila, že lesní školky plně realizují a chrání základní práva těch nejmenších.
Závazek paní zmocněnkyně podpořit asociaci OSPL v legislativním procesu dává velkou naději na brzké změny. Našim polským kolegům držíme palce v dalších krocích a gratulujeme k uspořádání takto významné události!