Stejně jako v předchozích letech jsme se v rámci Mapování stavu a potřeb lesních školek v ČR ptali na to, v čem se školky chtějí zlepšit a co jim ke zkvalitňování chybí. Přinášíme vám přehledné odpovědi za lesní školky jako celek, uvádíme zásadní rozdíly mezi LMŠ a LK a díváme se také na to, jak se tato oblast předškolního vzdělávání od školního roku 2021/2022 rozvíjí. Připomeňme, že posledního mapování se zúčastnilo 154 respondentů, 84 lesních klubů a 70 lesních mateřských škol z celé republiky.
Oblasti rozvoje pro lesní školky
Vyhodnocení letošních odpovědí za obě formy předškolního vzdělávání v přírodě dohromady ukazuje, že rozvojové snahy organizací směřují k posílení vnitřní stability a profesionalizaci provozu v pěti hlavních rozvojových oblastí.
- Modernizace a zkomfortnění zázemí a okolního prostoru (35-40% odpovědí).
Školky usilují o celkové vylepšení svých provozních objektů, což zahrnuje zateplení jurt či maringotek pro zimní měsíce, výstavbu krytých altánů chránících před deštěm, úpravy zahrad a řešení hygienického zázemí - toalety a zajištění pitné vody. U lesních klubů se tato oblast objevuje jako jednoznačná priorita číslo jedna, u lesních MŠ patří rovněž k hlavním tématům. - Péče o lidské zdroje a stabilizace pedagogických týmů (25-30% odpovědí).
Školky vyjadřují silné přání předcházet syndromu vyhoření, snížit chronickou fyzickou i psychickou zátěž průvodců a vytvořit dlouhodobě udržitelný systém práce. V letošních odpovědích rezonuje požadavek na zavádění pravidelných profesionálních supervizí, osobnostní rozvoj zaměstnanců a prohlubování hodnotového souladu uvnitř týmu, což je vnímáno jako klíč k udržení motivace u déle fungujících kolektivů. Tato oblast je velmi silnou prioritou pro LMŠ i LK. - Zefektivnění administrativy, řízení a vnitřních procesů (15-20% odpovědí).
Organizace napříč sektorem chtějí zjednodušit provozní rutinu, dopracovat a systematicky aktualizovat vnitřní dokumentaci – od školních vzdělávacích programů po krizové plány – a nastavit funkční mechanismy zastupitelnosti v případě nemoci. Tato oblast je častým tématem u LMŠ (zátěž související s požadavky školského zákona a kontrolami České školní inspekce), ale i u klubů nastavujících nová pravidla zastupitelnosti a vnitřního fungování. - Zvyšování pedagogické kvality a zaměření na cílové skupiny (10-15% odpovědí).
Uplatňuje se snaha o zdokonalení metodiky vzdělávání předškoláků v posledním roce před vstupem do základní školy, prohloubení znalostí v oblasti přírodní pedagogiky a zavádění systematické autoevaluace vzdělávacích pokroků dětí. Školky rovněž uvádějí zájem o rozvoj podporující komunikace, logopedické prevence a integrace dětí se specifickými vzdělávacími potřebami. Tuto oblast zmiňovali zejména LMŠ, u klubů se objevovala méně často. - Vnější komunikace, budování komunity a vztahy s okolím (5-10% odpovědí).
Školky usilují o zkvalitnění komunikace s rodiči tak, aby již při zápisu docházelo k výběru rodin, které jsou plně v souladu s filozofií celoročního pobytu venku. Zároveň usilují o intenzivnější zapojení rodičů do péče o školku a o vylepšení vztahů s místními samosprávami, sousedy a širší veřejností prostřednictvím aktivního veřejného působení. Tato oblast se v odpovědích objevovala sice jako doplňkové, ale podstatné téma.
Bariéry rozvoje lesních školek
Otázka mapující překážky rozvoje v letošním šetření odhaluje hlubokou provázanost mezi finančním podhodnocením, nedostatkem lidských kapacit a psychickou vyčerpaností týmů. Identifikované deficity tvoří spojené nádoby, ve kterých absence jednoho zdroje přímo vyvolává selhání v oblasti druhé.
- Nedostatek finančních prostředků představuje stejně jako v minulých letech nejčastěji uváděnou překážku rozvoje (45-50% odpovědí).
Jediný drobný rozdíl oproti minulosti spočívá v tom, co tomuto finančnímu deficitu v odpovídajících datech „konkurovalo“. V letech 2021–2022 soupeřily finance o prvenství s akutní nejistotou kolem legislativních a hygienických předpisů (řešení stavebního zákona, výdejen stravy, přípojek vody a legalizace pozemků). Po vyřešení a ukotvení hlavních legislativních rámců, vystoupil nedostatek financí na povrch ještě výrazněji jako absolutně dominantní a trvalý limit – a to zejména u lesních klubů. Deficit financí primárně limituje mzdové ohodnocení průvodců, což vede k fluktuaci zaměstnanců nebo nutnosti kombinovat práci v lesní školce s jinými úvazky. Zároveň finance chybí na rozvoj a opravy zázemí. - Druhým nejvýznamnějším limitem je deficit času, fyzické síly a osobní energie (25-30% odpovědí).
Vedoucí pracovníci a průvodci čelí vysokému souběhu rolí, kdy vedle přímé pedagogické práce zajišťují údržbu zázemí, přípravu dřeva, náročnou administrativu a komunikaci s rodiči. V odpovědích rezonuje absence prostoru pro odpočinek, regeneraci a sebepéči, což přímo ohrožuje zdraví pracovníků, kontinuitu fungování organizací a tedy i jejich udržitelnost. - Třetí bariérou je obtížná dostupnost kvalitních a motivovaných průvodců (15-20% odpovědí).
Školky uvádějí, že chybí uchazeči o místo průvodce, kteří by splňovali náročné kombinované požadavky: odpovídající pedagogické či odborné vzdělání, fyzickou zdatnost pro celodenní pobyt venku a vnitřní ztotožnění s konceptem přírodní pedagogiky. - Čtvrtý okruh deficitů představuje chybějící specializované vzdělávání, manažerské know-how a praktické zkušenosti s řízením organizací jako jsou lesní školky. Tuto překážku zmínilo 10-15% respondentů.
V samotných odpovědích na otázky “V čem byste se jako lesní školka chtěli zlepšit?” a “Co Vám ke zkvalitňování chybí?” je patrný jasný rozdíl v tématech u jednotlivých forem lesních školek. Lesní kluby ve velké míře uvádějí potřebu financí, investic do zázemí a stabilizace příjmů. Naopak u lesních MŠ se finance objevují méně a do popředí vystupují témata vyčerpání týmu, administrativní zátěže, autoevaluace, ŠVP a inspekcí.
Historické srovnání a vývojové trendy
Srovnáme-li výsledky s výstupy mapování z minulých let, objevují se nám tři hlavní strukturální trendy:
- Prvním trendem je posun od legislativní sebeobrany ke kvalitní pedagogické práci.
Zatímco v období let 2021 a 2022 LMŠ i LK volaly nejvíce po vyřešení nereálných stavebních a hygienických předpisů (jako byl požadavek na klasické vodovodní přípojky v lese či nesplnitelné normy pro výdejny jídla), po schválení legislativních kompromisů a ukotvení lesních MŠ ve stavebním zákoně se pozornost školek přesunula do nitra pedagogického procesu. Školky již nemusí řešit samotné přežití a mohou se soustředit na kvalitní pedagogiku. - Druhým trendem je rostoucí důraz na duševní zdraví a wellbeing.
Zatímco v prvních ročnících šetření respondenti chybějící zdroje definovali téměř výhradně přes hmotné statky (peníze, nářadí, ¨zázemí), v posledních ročnících dramaticky vzrostla frekvence výrazů jako „psychická kapacita“, „možnost zastavit se“, „supervize“ a „sebepéče“. Tento vývoj odráží dlouhodobé vyčerpání zakladatelských generací a potvrzuje, že bez systematické péče o pedagogy narazí sektor na lidské limity. - Třetím trendem je postupná profesionalizace týmových struktur.
Srovnání dat ukazuje trvalý růst podílu průvodců s odpovídajícím vzděláním a současné snižování podílu nekvalifikovaných pracovníků. Tento trend se odráží v tom, že školky již nepožadují pouze „jakéhokoliv průvodce“, ale vyžadují odborně připravené pedagogy schopné pracovat s dětmi se specifickými potřebami a znalé evaluačních procesů.
Mapování stavu a potřeb lesních školek 2026 - PDF ke stažení